FC lokomotiv Počernice

V poháru jsme postoupily!
Publikováno: Thursday, 27.04. 2006 - 11:50:41
Téma: Na hřišti


Obrovská radost, proud piva a vůně spálených párků. Zaplněné tribuny, 10 000 fanoušků a velkolepé chorea. To všechno přivítalo Orange stadium hráče našeho lokomotivu, kteří hrály 1. kolo pohárů. Byl to nervák do poslední sekundy, ale vybojovaly jsem vítězství. Více dojmů a pocitů ze samého zápasu najdete v rozšířeném článku.

Tak po přestáce začíná nová sezóna a ta samovzřejmě prvním pohárovým zápasem. V naš kabině však nějaká velkolepá nálada nepanuje - hráči jsou zklamaní z druhého místa v minulé sezóně a jen velmi těžko nachází jakoukoliv motivaci. Toho si je trnér Moeys vědom tak hráče burcuje všemožnými způsoby. Konají se relaxační pobyty, soustředění a jiné hráčské lákadla, ale nějaký velký úspěch to bohužel nepřináší, což je před velmi důležitým pohárovým zápasem smrtelně nebezpečné. Konání zápasu se blíží a očekávání fandů jsou vysoká... "Hmm, dnes to nevidím dobře" upozornil spoluhráče brankář Považan. Ostatní si toho byly dobře vědomi a tak jen suše přikyvovali. Přišel ten tolik obáváný čas. Hráči vystoupily z kabiny a připojily se do zástupu soupeřů, kteř naopak na hřiště vstupovali s bujarým úsměvem a náramnou spokojeností. To byl další faktor, kterého se naši hráči lekly. Přešlo na nástup, fanoušci naprosto šílely a atmosféra byla naprosto fantastiská. V zápase se našim klukům dařilo prachbídně. Jako první dostali gól a kombinace jim vůbec nevycházely. Navíc přicházeli další a další zranění našcih nejvyšších opor, které nás drželi ještě nad vodou.Skončil poločas, jediné, co vypovídalo pro nás bylo o 2% vyšší držení míče. Když hráči sklesle doputovali do kabin, jejich nálada se zraněnímy klíčových hráčů ještě snížila na ledovou úroveň. Proneslo se pár slov, jak jsme beznadějně ztraceni a jak to všechno projedeme a hned se šlo na hřiště. Fanoušci, kteří nic o prachbídné motivaci týmu stále vytrvale fandily a povzbuzovali. Jak se čekalo, nějaký převratný zázrak nepřinesl. Snad jsme se jen více tlačily dopředu, ale ne tolik, kolik by jsme si přály. 5 minut před koncem zápasu jsme to již vzdali. Někteří fanoušci již mířily z hlediště ven. Poté se však stalo něco.... něco zázračného pro náš tým. Obrovský bojovník Hinzpeter Wlassak se protlačil do šance a v cestě bu zbýal už jen brankář. Stadion se ponořil do mrtvého ticha - nikdo ani nedýchal. Zkušený Wlassak zavřel oči a po slepu natáhl nohu vpřed. Poté si lehl se zavřenýma očima a čekal, co se bude dít dál. Stadionem se rozlehli bujaré oslavy, skandování "Hinz-peter WLASSAK!!!". Když autor této obrovské oslavy oči oteřel, uviděl míč v soupeřově brance, brankář hostů ležel na zemi a měl obličej v dlaních - Vyrovnáno! Poté, co jsme dorovnali již téměř předem ztracený zápas, co týmu se vlila nová naděje - naděje krásných kombinací a nádherných gólů. V prodloužení jsem soupeře k ničemu nepustily a převážně jen útočily. Ve 3. minuté nastavení se prodral do zakončení Miro Říman. Míč se spustil do vzduchu a točil se přímo do protipohybu brankáře hostí. Ten již nestačil zaregovat a míč se třepotal v síti, což znamenalo vítězství a postup! Na stadionu začala oranžová euforie. Po ochozech se hrnuly Mexické vlny, Miro Říman se vznášel ve vzduchu pod pažemy jeho spoluhráčů a soupeřům bylo k pláči.





Tento článek si můžete přečíst na webu FC lokomotiv Počernice
http://pocernice.wz.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://pocernice.wz.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=6